|
|
Organized crime and security : drug cartels : the global capacity of a rising security threat
Ibáñez de Foerster, Marcela ; Balabán, Miloš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
(abstrakt) Za poslední čtyři desetiletí vzbudily skupiny organizovaného zločinu, zejména organizace obchodující s drogami nebo drogové kartely, zájem bezpečnostních agend amerických zemí jako Kolumbie a Spojených států amerických. Během posledních dvou desetiletí však sekuritizace problému obchodování s drogami vedla k tomu, že se tento problém stal hlavní bezpečnostní hrozbou nejen pro Severní a Jižní Ameriku, ale také pro Evropu a západoafrické země. Tyto organizace ohrožují nejen bezpečnost státu, ale ve spojení s korupcí jsou také přímou podstatou hrozby v rovině politické, sociální, ekonomické a dokonce i kulturní. Tato diplomová práce představuje analýzu latinskoamerických organizací obchodujících s drogami nebo drogových kartelů, jak jsou běžně známy, se zaměřením na konkrétní případy kolumbijských a mexických drogových kartelů. Porovnáním těchto dvou případových studií jsem dospěla k názoru, že dnešní mexické drogové kartely získaly svou sílu díky následování tří velkých kolumbijských kartelů, které existovaly v letech 1980 až 1990. První kapitola se zabývá analýzou definic a konceptů výzkumu organizovaného zločinu. Ve druhé a třetí kapitole budou analyzovány kolumbijské a mexické případy - od nestátních představitelů až po příslušné vládní reakce a to až po současnou bezpečnostní situaci....
|
|
|
Zahraniční politika Itálie k Libyi v kontextu externalizace migračních kontrol
Přeček, Marek ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Přibližně od 90. let minulého století rozvíjejí země jižní Evropy v reakci na rostoucí vlny imigrace politiku tzv. externalizace neboli přenášení odpovědnosti za imigrační a azylové procedury a závazky na jiné země. Itálie a Libye od počátku století navazují různé formy této spolupráce, jež se dynamicky proměňuje vnitropolitickou situací v obou zemích. Tato práce zkoumá koncipování dané politiky na straně Itálie po zřejmě největším kvalitativním posunu ve vzájemných vztazích, tedy po událostech Arabského jara a změně libyjského režimu. Cílem je tedy analyzovat povahu a vývoj koncipování italské zahraniční politiky k Libyi v oblasti migrace, a to z pozice exekutivních lídrů této politiky, tedy premiérů a ministrů vnitra a zahraničí vlád Mattea Renziho, Paola Gentiloniho a Giuseppe Conteho (2014-2019). Výzkumná otázka se tudíž zabývá tím, zdali vybrané italské vlády vykazovaly ve svém koncipování migrační politiky kontinuitu s předešlými kabinety započatou linií sekuritizace a externalizace, a můžeme tedy mluvit o určité institucionalizaci těchto přístupů v italském prostředí. Práce je ukotvena v rámci bezpečnostních studií, resp. teorie sekuritizace, a současně pro svá zjištění využívá metodu kritické diskurzivní analýzy. Ta dotazovanou kontinuitu skutečně potvrdila a nalezla silnou přítomnost jak...
|
|
|
Rámcování koronavirové pandemie ve vybraných českých médiích
Jiskrová, Alena ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Diplomová práce poskytuje přehled toho, jak vybraná česká tištěná a internetová média informovala o koronavirové pandemii. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy jsou v mediálních článcích identifikovány rámce související s pandemií covid-19, které jsou následně analyzovány s ohledem na jejich různé užití jednotlivými médii a v odlišných časových obdobích. Mimo obecné a specifické rámce je zkoumán i výskyt sekuritizačních rámců a válečných metafor. Články jsou také analyzovány z hlediska jejich vyznění a příznakovosti. Jednotlivá zjištění jsou dokládána pomocí konkrétních příkladů z článků.
|
|
|
Mediální konstrukce hrozeb v českém zpravodajství o pandemii covid-19
Matute, Kristýna ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Diplomová práce zkoumá způsoby konstrukce bezpečnostní hrozby z epidemie covidu-19 v českém tištěném zpravodajství. Analýza vychází ze sociálního konstruktivismu, podle kterého média do zpráv selektivně vybírají témata, aktéry a určité aspekty událostí. V teoretických východiscích dále propojuje teorii sekuritizace bezpečnostních studií s mediálním konceptem rámcování. Výzkum si klade za cíl identifikovat projevy sekuritizace v českém zpravodajství o covidu-19 v období jednoho roku pomocí kvantitativní obsahové analýzy. Soustředí se na přítomnost sekuritizačního rámcování, válečných metafor a alarmujících výpovědí oslovených aktérů.
|
|
|
Diskurzivní analýza sekuritizace koronaviru v českých médiích
Kroupa, Jan ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Účelem této diplomové práce je aplikovat koncept sekuritizace v oblasti mediálních studií. Práce také blíže zkoumá roli médií v (de)sekuritizačním procesu jakožto autonomního aktéra, který je schopný produkovat vlastní diskurz, nezávislý na diskurzu politických aktérů. Cílem práce je potvrdit odlišnosti v (de)sekuritizační rovině mezi diskurzem, který produkují média a zástupci politických elit. Konkrétně je zkoumáno téma koronavirové epidemie v období od ledna roku 2020 do okamžiku vyhlášení nouzového stavu vládou 12. března 2020. Práce je zpracována jako diskurzivní analýza na základech foucaultovské historické metody. V teoretickém oddílu jsou představeny základní myšlenky sekuritizační teorie, její geneze a současná diskuze, včetně dimenze mediální autonomie. Analytická část se věnuje sedmi tematickým aspektům, které jsou pro koronavirový diskurz ve sledovaném období charakteristické. Dále je hlouběji zkoumána také reprezentace vládních sdělení v mediálních výstupech. Analýza zahrnuje korpus celkem 154 textových materiálů, mezi něž patří přepisy tiskových konferencí vlády věnované koronaviru a články online médií iDnes a Fórum 24, vybrané na základě sekvence klíčových slov. Výsledky diskurzivní analýzy potvrzují unikátnost koronavirového diskurzu médií, a také jeho protichůdnou tendenci v rámci...
|
|
|
Evolution of information warfare expert environment in Czechia
Čičmanec, Martin ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
S rostoucím napětím mezi Západem a Ruskem roste i intenzita hybridního konfliktu mezi nimi, který charakterizuje například rostoucí agresivita ruských dezinformačních kampaní. Tyto kampaně výrazně přispěly k polarizaci západních společností v USA a v Evropě, a zintenzivnily potřebu těchto společností najít účinnou obranu proti dezinfromacím. Za poslední desetiletí se v ČR vytvořila pestrá komunita expertů, kteří ve veřejné debatě i mimo ni identifikují konkrétní dezinformační hrozby a navrhují protiopatření. Tato práce se zaměřuje na to, jak rostoucí sekuritizace informační sféry ovlivňuje vývoj podoby této bezpečnostní expertízy v ČR. Pro tuto analýzu byly použity sociologické metody social network analysis a social capital, pomocí kterých byla zmapována a kriticky analyzována síť bezpečnostních expertů orientovaných na informační válku a dezinformace. SNA umožnila zmapovat síť organizátorů i jednotlivých expertů, jejich vzájemné vztahy a profesní zázemí. Studie odhalila přetrvávající dynamický vývoj sítě, její rostoucí komplexitu a roztříštěnost. Nicméně, síť zůstává sjednocená v postoji proti proruským vlivům v ČR. Od posledního výzkumu vzrostl vliv think-tanků, které patří mezi vůdčí organizátory, a skrze své členy i vůdčí experty. Jejich silný vliv v komunitě pramení z vlastního extenzivního...
|
|
| |
|
|
Rada bezpečnosti OSN a environmentální hrozby
Škop, Martin ; Bruner, Tomáš (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá sekturitizací klimatické změny v rámci Rady bezpečnosti OSN. Cílem práce bylo zodpovědět otázku jakým způsobem stálí členové Rady sekuritizují či desekuritizují klimatické hrozby, případně co je pro jejich řečový akt typické. Vyhodnocení probíhalo na základě obsahové analýzy, která kódovala všechna stanoviska stálých členů Rady proběhnuvší v obecné diskuzi o klimatické změně a jejich bezpečnostních implikacích. Práce tak poskytuje přehled konkrétních prvků naplňující sekuritizační krok a mimořádná opatření jakož i dalších prvků, které jsou pro aktéry typické. Tyto skutečnosti práce porovnává s předpoklady vyplývající z teorie sekuritizace Kodaňské školy a interpretuje jejich soulad či rozpor s nimi. Dále je užíván i koncept tzv. "klimatizace," který umožnuje odlišnou, leckdy užitečnější perspektivu k danému tématu. Z hlediska tohoto konceptu bylo potvrzeno, že pro mnohé aktéry jsou typické snahy integrovat klimatické politiky a cíle do různých bezpečnostních sfér jako jsou například mise OSN, rozvojová politika či politika prevence konfliktů. Obsahová analýza ke všem výše uvedeným závěrům umožnuje poskytnout soubor důkazů, který je přílohou předkládané práce, společně s frekvenčními tabulkami, které doplňují text.
|
|
|
The response of Dutch political journalists to the counter-narrative from right-wing populist parties PVV and FvD to the securitization of COVID-19
Wagemaker, Puck Anne ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Cílem této studie bylo najít odpověď na otázku, jak novináři reagovali a zpracovávali prohlášení pravicově populistických stran PVV a FvD v souvislosti se securatizací onemocnění COVID-19. V rámci studie autorka realizovala sedm polostrukturovaných rozhovorů s nizozemskými politickými novináři z různých celostátních médií. Cílem bylo zjistit, jakou roli sehrávali novináři v tom, jaký prostor byl v médiích poskytován právě populistickým stranám směrem k sekuratizaci COVID-19. Výsledky studie, postavené na předem existujících konceptech a definicích role novináře, ukazují, že ačkoli je mezi oběma zkoumanými stranami patrný jasný rozpor, novináři ve své vzdělávací roli - v níž se novináři snaží dát zprávám více souvislostí - převážně uvádějí protireakci obou stran. Studie také zjistila třetí variantu role gatekeepera, na pomezí mezi výhradním otevíráním a zavíráním bran, což literatura blíže nerozpracovává. Zatímco pro FvD se brány zavíraly kvůli popírání existence viru, určité výjimky v komunikaci jim stále umožňovaly se v médiích objevit. To se naopak netýkalo PVV. Klíčová slova Sekuritizace, pravicový populismus, COVID-19, žurnalistika, role novinářů, Nizozemsko, Partij voor de Vrijheid [PVV], Forum voor Democratie [FvD]
|
|
|
Dopady pandemie COVID-19 na percepci migrace do ČR
Poláková, Michaela ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním dopadů pandemie COVID-19 na percepci migrace do České republiky skrze optiku teorie sekuritizace. Propuknutí pandemie COVID-19 znamenalo celosvětový milník ve vývoji všech oblastí běžného života, které byly v mnoha případech s okamžitou platností pozastaveny s cílem zamezit šíření nakažlivého onemocnění, a migrace v tomto případě nebyla výjimkou. Po vyhlášení nouzového stavu v České republice z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s novým koronavirem v březnu 2020 byl následně zakázán vstup všem cizincům do země, a na dobu neurčitou zastavena veškerá migrační řízení. Projekt pracuje s hypotézou, že migrace byla sekuritizována skrze tato omezení přijatá s cílem zastavení šíření nákazy, ve jménu ochrany veřejného zdraví. Práce analyzuje změny v percepci migrace v porovnání s předpandemickou situací, kroky české vlády směrem k migraci v době pandemie, a její vnímání. Cílem této práce je tak přiblížit změny v percepci migrace vlivem propuknutí pandemie COVID-19, a popsat, jak tyto změny ovlivnily další sekuritizaci migrace.
|
host ::
RSS.